close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Andley IV.

13. října 2009 v 20:51 | Ishiru =0*


Klečela jsem vedle něj a brečela.Proč odešel?!Který vůl ho zabil?!Já se pomstím!Pomstím se.Reno mě vzal za ramena a odtáhl od něj.Pomohl mi se postavit.Spíš mě od něj odtahoval.Když jsem stála o objal mě a já mu znovu slzela na hrudník.Nevím o čem přemýšlel,ale vypadal docela zdrceně.Zabořil mi hlavu do vlasů a kolíbal se mnou ze strany na stranu.Už jsme zbyli jen my dva v celý týhle díře.A přátelé v nedohlednu...



Odvedl mě do bytu a uvařil mi čaj.Vrátil se zpátky a uklidil tělo,že nachystá menší pohřeb.Seděla jsem a zírala na jedno místo.Proč on?!Vzala jsem kapesníček a vysmrkala se.Byl jediný,který tady se mnou dva roky byl.Dva roky prázdna.Byl jediný kdo mi dodával naději...a těd ta naděje umřela.Vzpomínám si jak mi tehdy řekl:,,Když naděje umřela,neumírej aspon ty".Neboj zůstanu.A po starám se pomstu.To mi můžeš věřit. Co budu dělat?!Kdo to vlastně byl a proč by jim o mě měl říct?!Sakra!Vypadá to na větší problém.Odejdu do pokoje a vezmu telefon.Snažím se vytočit číslo na jednoho z naší party.Bez signálu.odložím a podívám se z okna.Venku je silný vítr,který dělá na zemi malé tornádka.Stromy se naklánějí až do velkých úhlů sklonu.I když tady nikdo nebydlí ve vzduchu poletují igelitové pytlíky a další věci.Černalo se čím dál vic.přicházelo to od lesa.PO chvíli koukání z okna se objevil Reno a sebíhávál betonové schody.Přešel cestu a mířil to k baráku.Odemknul si klíčy,co si ode mně pučil.Sedla jsem si zpátky do kuchyně na židličku.Během vteřiny zachrastili klíče v zámku.Odemkl,nakoukl a vešel dovnitř.,,Jak ti je?!"položil klíče na stůl.Posunul si židli a sedl si naproti mně.Chytl moje ruce do dlaní.,,O něco líp"opovím zklesle.,,Jsi nějaká bledá"ty jo fakt?!Čím to bude?!asi že nesvítí slunce.KOusl se do rtu.Bacha!vypadá,že přemýšlí.,,Jak jste se vlastně seznámili?!"bezva ještě mi to připomínej.,,Moc si na to nezvpomínám...bylo to už dávno"podívám se z okna.,,Umíš vařit?!"zaptám se a podívám se na něj.No nevypadá zrovna na to.,,jistě,že"odpoví s úsměvem,,Fajnt,tak něco uvař"zvednu se z židle a jdu do před síně,,Jídlo je v ledničce"uavřu dveře a jdu ven.Venku je chladná vzduch a vítr surově fučí.Vím,covala jsem se jako buranka.Surově a hloupě,ale já potřebuji být na chvíli sama.jdu přes silnici a ke schodíšti.Bylo mu teprv dvacet-devět,Zemřel celkem mlád.Moc mě to mrzelo.Ruce si dám do kapes.Vyjdu poslední chod a dám se po rovince.Zatáhlo se ještě víc,až byla úplně tma.na nebi se začalo něco dít.Najednou příval hodně silnýho větru.Stěží zabočím kolem tabule.Přidám do kroku a už beru za dveře od obchodu.Vejdu dovnitř,kde je teplo.Sundám si bundu a hodím ji na pás.Vejdu mezi pulty přes vztupník.Jdu do zadu,kde má pracovnu a všechny své osobní věci.procházím se kolem regálů konečky prsty se ho dotýkám při chůzi.Vzpomínám,jak jsem tady vždycky chodila.Viděla jeho úsměv,slyšela jeho hlas a cítila kouř z havanských doutníků.A to vše je už pryč.Odbočím ke dveřím,co vedou do jeho ložnice.první dojem v jeho ložnici:charakterní.Krásná vůně a ložnice...prostě úžasná.Přijdu k posteli a sednu si na ni.Přejedu rukou po polštáři.Na nočním stolku má fotografie.Vezmu ji.Je nani on.Asi tak o pět let mladší s nějakou těhotnou dívkou.On měl děti?!Panebože.POložím ji a vezmu další.Tam byl v obleku a objímá stejou dívku ve svatebních šatech.Třetí fotka mě bodla nejvíc.Byl tam on,jeho žena a dvě malé děti.Vyndám fotku z rámečku a podívám se do zadu.Byl tam datum jak jsem čekala.Fotka byla focena dva roky zpátky.Slzy mi znovu hrcly do očí.Svalím se na jeho polštář.Prohližím si fotografii skrz moje slzy.I když stratil ženu a dvě děti,pořád žil dál.i když ne radostně jak předtím,to je jasné,ale dokonce mi dával víru,Ten,který ji určitě stratil.Už dávno.Zatracená doba!Zatracené dva roky!Až se vráti ti,co ho zabili...ne.ne já je nezabiju.Já je umučím!Umlátím!Převalím se na záda a podívám se na strop.Na něm byl barvou napsaný nápis:v životěnikdy neskončíš sám,protože naděje je všude s tebou.Ta věta mu asi dala hodně.Jeho slova mi vždycky pomohla.A to kdykoliv.Vstanu z postele.Moje oči upoutá malá skřínka s šperkovnicí.Prohlédnu si malý toaletní stolek.Prohlížím so ho.Na rámu zrcadla jsou vyryté něčí iniciály.H.S.+E.P.To bude asi Henry a jeho žena.Otevřu malou šperkovničku a z ní se začala hrát písníčka.Byli tam dva stejné prstýnky.Jeden menší.To jsou jespíš ty svatební.Dále tam byli hodinky,malá fotka-a počkat.Vezmu ji a podívám se na ni z blízka.Malý Henry.Fotografie pěkně stará a mála na pas.Měl tam asi tak devět let.Položím ji zpět.všimnu si dvou stříbrných řetízků.vezmu jeden a zvednu ho na úroven očí.Dole se klinbá přívěšek.Položím so ho na dlan.Je tam M.Na druhém R.T budou těch dětí.POvzdychnu si a vrátím je zpět.Zaklapnu šperkovnici a něžná melodie utichne.Opřu se o stolem.sklopím hlavu a ukápne mi slza.Kéž bych se o jeho životě dozvěděla víc.Určitě tady má nějaké fotky,či zápisky,nebo něco takového.Možná bych to neměla dělat,ale chci ho víc poznat.ikdyž je bohužel pozdě.Otevřu velkou skřín.Má tam oblečení a trefa do černého-alba.Vytáhnu si jedno a prohlížím.od samého narození,až po osudný rok.

,,Ándy?!"uslyším Renův hlas.Zaklapnu paté album a vyběhnu ke dveřím.,,No jsem tady!"zavolám k němu přes regály.,,Oi tušil jsem,že tu budeš"uslyším.Zavřu dveře a jdu za ním.,,Oběd je už hotový"dá si ruce do kapes.,,Fajn"vezmu bundu a vyjdu z obchodu.On za mnou.,,Budeš se mnou do toho lesa?!"podívá se na mě.Snaží se jít mým tempem.,,Na kytky"dodá.Na kytky?"je hráblej?!,,To nevíš,že tam rostou růže?!"seknu se v chůzi.Podívá se na mě tázavě.Růže.,,Tak jo"dám se znovu do chůze.,,Jak budeš jíst,postarám se hrob a pohřím ho tam".To zní velice skvěle.Chudák Henry skončí nakonec někde v lese jako potkan,či další domácí mazel.,,Neboj bude to dobře zajištěný"uklidní mě.,,Natrháš si růže a pak už půjde spát.."krok..,,Navždy"dodá.Došli jsme ke schodišti a on mi dal přednost v hůzi.Doufám,že oběd bude aspon chutný.Tak na nás Henry.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yoshi (^_^) Yoshi (^_^) | 13. října 2009 v 21:34 | Reagovat

Další úžasný díl.Všechny díly jsou úžasné,dokonalé,tenhle styl ,všechno.Skvělé...Odpočívej v pokoji Henry =(

2 Akemi-san Akemi-san | 14. října 2009 v 23:26 | Reagovat

Moc moc pěkné x))) Nakonec tam půjdou na růže, to jsem zvědavá - do lesu v takové tmě to je nádherná představa ^______^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.