close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Andley V.

16. října 2009 v 22:29 | Ishiru =0*


Na chodbě to vonelo přímo úžasně.PO cestě mi pučil svoje sako.Krásně vonělo.Odemknul a pustil mně jako první dovnitř.,,snad ti to bude chutnat"řekl a zavřel dveře.Nasávala jsem vůni kuřecího masa.Pomohl mi z venkovního oblečení a pověsil ho na vešák po levé ruce.



Poslal mě do kuchyně,že to připraví.Tak fajn.,,V levé"napověděla jsem v jaké kredenci jsou talíře.Zavřel pravou a nakoukl do druhé.,,Čéče"zakýval hlavou.Otočím pohled od něj na stůl.Prstem si kreslím tvary na stůl.,,Kolik toho sníš?!"uslyším za chvíli a zvednu hlavu.,,Stačí"řeknu na porci,kterou mám na talíři.,,Tak málo?!"podivil se,,no,ale jak chceš"řekl a vytáhl příbor a položil to přede mne.,,prosím,krásná slečno"usmál se na mě.,,Díky"podívám se mu do očí.Chvíli setrval v poloze pár centimetrů ode mne.Dívali sjme si do očí.Sklopím pohled a jdu jíst.,,Tak to ochutnám"vezmu příbor do ruky a ukrojím kousek masa.On se narovná a jde si taky nandat porci.Ochutnám první kousek masa.Perfektní!Kde se naučil tak skvěle vařit?!Je to bezva....žasnu!,,Tak co?!chutná?!"přisedl si vedle mně.,,je to výborný,fakt"pochválím.Jistě ho to polichotilo.Začal taky jíst.,,Dobrou chut´"popřeju a jíme spolu.PO společném obedě jsme se začali chystat na výpravu do lesa.Jejda,já se docela bojím.Nemyslete si,že jsem sralbotka,co se bojí jít do lesa dokonce i ve dne.už když jsem byla malá a chodila jsem do toho lesa,se mi zdálo,že mě pořád něco sleduje.Ten les,byl vždycky tak tichý až naháněl husí kůži.Jediné co bylo slyšet je suštění za mnou ve křoví.Kam jsem šla,šumot šel za mnou.Bála jsem se otočit.od té doby,co jsem stratila matku i otce tam už vůbec nechodím.A po osmi letech tam jdu.Naštěstí nejdu sama.,,Vezmi si moji mikinu"nabídl mi ji.,,Byl jsem ještě doma pro nějaké věci"podal miji.Vzala jsem ji a on se šel oblíct.Oblíkla jsem si ji.Krásně voněla.On tak úžasně voní a je v ní teplo.Je velmi pohodlná.,,Můžem?!".kývla jsem a zabouchl dveře.Zamknul a vyšli jsme.Blížili sjme se po chodníčku k lesu.Přede mnou se rozprostíraly vysoké borovice a smrky.Zafoukal podzimní vítr a ony se kymácely do stran.Zastavila jsem se před vstupem.On se otočil za mnou.Díval se na mne.,,Jdeš?!"řekl.Sjela jsem pohledem ze špiček borovic na něj.Chytla jeho podanou ruku a...první krok v lese byl tu.Jdeme pomalu,procházkovým krokem.Kolem šumí stromy a já mám strach,že budu mít zase ten dojem.Ten pocit nebezpečí.Otáčím se kolem sebe,ale nic.,,Něco se děje?!"podívá se na mně.,,ne to je dobrý"usměju se,,za jak dlouho tam budeme?!"dívám se na špičky svách bot.,,Tak za pět minutek"rozhlídl se okolo.Za chvíli sjme došli na malou křižovatku a zahli vpravo.Cesta tam byla vyšterkovaná a ísty byl beton.Lehce se stáčela a klesala.prošli jsme kolem pešinky,co se objevila zprava.O pár kroků dál,mě zavedl na pěšinku z leva.Pustím se ho.Seběhla jsem malý kopeček a objevila se na cestě.O pár metrů dál byl malý palouček s ohništěm.Za mnou seběhl Reno.,,Kam ted?!"zaptám se ho.Ukázal mi za záda.Otočím se a tam je cesta někam nahoru a pešinka prudce do kopce.Rozejde se tím směrem.Já za ním.,,Ty to tady znáš,nebo jsi to místo byral náhodou?!"klušu do kopečka za ním.,,Docela to tady znám"opřel se o strom.Podal i ruku a pomohl mi.Přeskočím pařízek a jdeme ještě kousek do kopečka.Pár kroků a objevíme se na....stojím jako opařená.Dívám se na tu krásu.On ke mně zezadu příjde a položím mi ruce na ramena.Do ucha mi zašeptá:,,Tak,co?!Líbí?!"beze slova kývnu.Sundá ruce z ramenou a já se rozejdu na palouček.Po pás mi sahají černé řůže.To vidím po prvé.O několik metrů dál stojí strom a pod ním je...hrob.Rozbehnu se k němu.Náhrobní kámen.Slyším jak jde za mnou Reno.Podá mi růži a já ji položím na hrob.Kleknu si.Zafoukal vítr a růže,jakoby se ukláněly svému pánu.,,Sbohem...odpočívej v pokoji"špitnu skoro neslyšitelně.Narovnám se.Podívám se na Reno a obejmu ho.On mě obejme kolem ramen.Fouká vítr a vlasy mi tonacují po tváři.Cítím teplo Renova obejmutí a jeho vůni.Nechci se od něj oddělit.Chci s ním zůstat na pořád,jelikož ho začínám mít ráda.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Yoshi (^_^) Yoshi (^_^) | 16. října 2009 v 22:40 | Reagovat

To bylo zase úžasné.Konečně zaznělo moje oblíbené ,,čéče" místo ,,kámo" já to tak baštím xDDD super,super,super =)))) (^_^)

2 Akemi-san Akemi-san | Web | 17. října 2009 v 0:10 | Reagovat

že začíná? xDDD Mno, takovej ideální chlap snad ani neexistuje xDDD
moc krásná kapitolka )))) Ty růže přímo vidím... takové gothické místo xPPP

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.