......
Peklo,bylo to peklo...neodolatelné peklo.Nemohli být spolu,ale ani bez sebe.byli jako led a oheň,jako černá a bílá.Seděli na sedačce,každý na svém konci a jako vždy po hádce spolu nemluvili.Nastalo to ticho,kdy oba čekají na omluvu,ale ani jeden necítí vinu.Vstala.,,Kam jdeš?"řekl to bez všech citů,jako kdyby pro něj najednou byla jen kus nábytku.,,Už mě to divadlo nebaví"mířila do ložnice.Vstal a šel za ní.Na posteli ležela taška a ona do ní házela věci.,,Co si myslíš,že děláš?"najednou se v jeho hlase přece jen nějaký cit objevil.,,Už nemůžu,nemůžu....skončeme to"při tom se mu podívala do očí.,,To neuděláš"jeho hlas se zase změnil,najednou se mu v něm zaleskla jistota.Bez slova čapla tašku ,prošla kolem něho ven z pokoje.Hned se objevil ve dveřích.,,Slyšela si,to neuděláš!"probodával ji pohledem.Prudce se otočila.,,Ty mi nemáš co poroučet,udělám co chci!"zvýšila hlas.,,Ale neuděláš"zakroutil hlavou,ani si nevšimla toho,že najednou stál blíž k ní.,,Jsi parchant...nemůžu tu ztrácet čas"dívala se na něj.,,Pamatuješ,milujeme se"udělal další krok k ní.,,My dva?je to jen ubohá fraška,,"podívala se na něj pohledem plného nenávisti,,to neříkej,slyšíš to neříkej!nikdy se
o našem vztahu takhle nevyjadřuj"opětoval ji její pohled.,,sbohem.."prohodila suše a otočila se k odchodu.Blesku rychle ji chytil za ruku.,,Já tě nepustím"podíval se ji hluboko do očí.Cukla rukou,,Pusť, na to nemáš právo"zhluboka dýchala.,,Ale mám,ty totiž patříš jenom mě"pustila tašku na zem a vrazila mu facku.,,To nepatřím...nepatřím nikomu"přivřela oči.Přirazil ji k blízké zdi.Sykla bolestí.,,Ale ano patříš"zašeptal ji do ucha.,,Pusť,pusť ty parchante!!"rozkřikla se na celé kolo.Pevně ji držel za ruce.Plivla mu do obličeje,,slyšíš pusť!"vztek se ji hnal do oči.,,Nenávidím tě....nenávidím!"po tváři se ji svezla slza.Už to nechtěl poslouchat..vrhl se svými rty na ty její.....,,Nenávidím tě..."řekla už tišeji,když se jejich rty oddělili...Znovu ji políbil..,,Já vím"řekl,protože věděl,že to pravda byla.Od lásky je to kousek k nenávisti a naopak...to proto to bylo tak neodolatelné peklo......
o našem vztahu takhle nevyjadřuj"opětoval ji její pohled.,,sbohem.."prohodila suše a otočila se k odchodu.Blesku rychle ji chytil za ruku.,,Já tě nepustím"podíval se ji hluboko do očí.Cukla rukou,,Pusť, na to nemáš právo"zhluboka dýchala.,,Ale mám,ty totiž patříš jenom mě"pustila tašku na zem a vrazila mu facku.,,To nepatřím...nepatřím nikomu"přivřela oči.Přirazil ji k blízké zdi.Sykla bolestí.,,Ale ano patříš"zašeptal ji do ucha.,,Pusť,pusť ty parchante!!"rozkřikla se na celé kolo.Pevně ji držel za ruce.Plivla mu do obličeje,,slyšíš pusť!"vztek se ji hnal do oči.,,Nenávidím tě....nenávidím!"po tváři se ji svezla slza.Už to nechtěl poslouchat..vrhl se svými rty na ty její.....,,Nenávidím tě..."řekla už tišeji,když se jejich rty oddělili...Znovu ji políbil..,,Já vím"řekl,protože věděl,že to pravda byla.Od lásky je to kousek k nenávisti a naopak...to proto to bylo tak neodolatelné peklo......
wooooooooooooooooooooooow