1.
,,Je mi to líto"řekl postarší muž stojící ve dveřích domu.
,,Ale to není možné"dívala se na něj dívka zmateně.,,Denieli!"zavolala do domu,i když věděla,že ji stěží uslyší.
,,Opravdu mě to mrzí,ale musíš odejít"muž udělal krok stranou,aby ji zabránil pohledu dovnitř.Se slzami v očích se podívala do jeho kamenné tváře.
,,Ne,není ti to líto"cítila jak se ji svírá hrudník,jak ji tloukne srdce a nemůže s tím nic udělat.,,Prosím,pusť mě za ním"v očích zoufalství.On ani nemrkl.V tu chvíli cítila jak se srdce láme.Zapomněl.Pamatuje si ty slova,která ji šeptal do ucha,,Nikdy tě neopustím a nikdy na tebe nezapomenu".